Sklářství má v obci Strání velkou tradici, první sklárna v místní části Květná vznikla v roce 1794. Kromě krásných rukodělných skleněných výrobků je v souvislosti se sklárnou k mání i pověst o tom, jak vzniklo rubínové sklo.
V jistých dobách přišel pracovat do sklárny Květná učeň Petr. Byl velmi šikovný, práce mu šla od ruky a byl velmi pohledný. A tak se do něj zakoukala továrníkova dcera Madlenka, A i ona se jemu líbila. Madlenka ráda vila věnce, pouštěla je po potoce a zpívala si „Petře, Petříčku, chlapče rozmilý…“ Ta se brzy začalo po huti i dědině šuškat, že se Ti dva mají rádi. To se ale nelíbilo Madlenčině tatínkovi, bohatému tovarníkovi.
Petr byl chudý, navíc se přestalo sklářství dařit a vypadalo to, že se brzy sklárna zavře. Nakonec byli mnozí ze sklárny propuštěni a mezi nimi i Petr. Dal se na těžkou robotu – lámání kamene. Snažil se ušetřit dost peněz, aby mohl požádat o Madlenčinu ruku. Jednoho dne Petr po těžké práci usnul pod jabloní a zdál se mu sen. V tom snu se mu zjevila jabloňová víla a pravila: „Vím co Tě trápí, a poradím Ti, jak zachráníš sklárnu a vysloužíš si svou milou. Až našetříš dost na svatbu kup dva zlaté prstýnky, ale musíš je hodit do pece.
Sklo pak bude mít krásně rubínovou barvu, takovou jakou ještě nikdo neutavil, bude rudá jako moje jablíčka.“ Zanedlouho měl Petr našetřeno a udělal vše tak, jak mu jabloňová víla radila. Využil k tomu huť ve sklárně a skutečněse mu podařilo docílit zvláštní barvy skla v rudém odstínu. Rubínové sklo pak šlo dobře na odbyt.
Petr s Madlenkou se dočkali svatby a vyhlášené sklářské řemeslo pokračuje ve Strání do dnešních dnů.