Mořské oko – Dolní Němčí

Půvabný je kraj u Dolního Němčí. Rovina, lemovaná měkkými vlnami návrší vydechuje klid, ať je zalévána slunečním svitem či halena podzimními mlhami. A přece prý tady v polích táhnoucích se ke Slavkovu, zněl před mnoha staletími ryk boje při bitvě na Luckém poli, o které píše Kosmas ve své Kronice české. 

Nebudeme však nahlížet do tak vzdálených dob. Vrátíme se jen asi o sto let nazpět. Do Dolního Němčí, vesnice tehdy daleko menší než je ta dnešní.

Od vsi směrem ke Slavkovu se rozkládala široká pastvina, kterou zdejší lidé nazvali přiléhavě Rovná. Pásl se na ní dobytek. Napájel se pak z koryta asi deset metrů dlouhého.  A to koryto mělo tolik vody, že ani za největších veder nevysychalo. Tekla do něj totiž z Mořského oka, které se rozlévalo podél potoka Okluky až k Padělskému mlýnu. Kde se tu Mořské oko vzalo, vypráví pověst:

Kteréhosi dne povídal jeden Dolněmčan ženě: „Mosím už s tú vodů na pastvisku neco udělat. Krávy lezú do potoka kde sa ím zachce. Ešče si kerási nohy zláme. Šak aj našinec by sa rád napíl čistej vody dyž je v polu. Dybych tam vykopál studňu, voda by sa navážila do koryta. Měly by krávy co pit a pro lidi by ostala čistá.“ 

Od slova k činu neměl daleko. Popadl nářadí a už si to sáhoval na Rovné. Kopal, kopal a už byl hodně hluboko, když mu pod krumpáčem vytryskla voda. A to tak silně, že se mu tak tak podařilo dostat se ve zdraví ze studny ven. Voda už zaplavila celý jeho výkop, za chvíli jí byly plné i Okluky. 

„Co teď? Pujde-li to tak dál, zatopí celú dědinu.“ děsil se muž. Dlouho se však nerozmýšlel. Popadl lopatu a studnu rychle zase zaházel. Vodní příval sice zastavil, ale voda na pastvisku přece zůstala. Protože se ani časem neztrácela, usoudili lidé, že musí přitékat hlubinou země až z moře. A že byla čistá a jasná jako oko, nazvali ji Mořské oko. 

Život však jde dál a s ním přicházejí i změny. Tak byste dnes i Mořské oko u Dolněmčí marně hledali. Připomíná je už jenom mokřina zarostlá trávou a křovím poblíž autobusové zastávky u odbočky k Nivnici. A před ní malá stavbička vodárny, která z Mořského oka čerpá vodu pro zemědělský závod v sousedství. Kravičky tedy snad o čistou vodu z Mořského oka nepřišly.